Rozhovor s Janem Šťovíčkem

Rozhovor s Janem Šťovíčkem

Rozhovor s prvním víceprezidentem Autoklubu ČR a známým sportovním právníkem, který pomohl nejednomu našemu olympionikovi JUDr. Janem Štovíčkem. Dozvíte se nejen to, proč se rozhodl kandidovat na pozici prezidenta AČR, ale také jak se staví k veteránskému hnutí a ostatním klubům v motoristickém sportu.

 

1. Jak se v AČR nahlíží na veteránské hnutí v ČR?

Veteránské hnutí je v AČR považováno za jedno ze základních odvětví motorismu a proto je také součástí AČR Asociace Veteran Car Clubů, která sdružuje kluby, kde jsou majitelé historických vozidel.

 

2. Jaký význam má tato Asociace pro členy AČR?

AVCC nejen sdružuje majitele i příznivce historických vozidel, ale především organizuje různé společné akce, zastupuje autoklubové veteránisty ve veteránském prostředí v ČR i v mezinárodním měřítku, pořádá Mistrovství ČR Pohár HV apod. To vše jsou aktivitiy, které dostávají do povědomí veřejnosti nejen Asociaci veteránů, ale i samotný Autoklub ČR.

 

3. Co si máme představit pod pojmem společné akce?

AVCC například pravidelně pořádá sraz a výstavu historických vozidel před historickou budovou Autoklubu ČR v Opletalově ulici v Praze. Tato akce je vždy vztažena k nějakému výročí nebo významné události a je otevřena pro všechny veteránisty. Například v letošní roce byla výstava věnována 90.výročí začátku výroby motocyklů Praga a 80.výročí vzniku znaku Autoklubu Republiky Československé.

Zároveň také byla provedena vernisáž expozice legendárního konstruktéra J. F. Kocha v prostorách AČR. V letošním roce se jednalo již o 10.ročník této zajímavé akce. Na výstavě se podílela všechna veteránská sdružení v ČR. Budeme se snažit rozšířit účast i o zahraniční vystavovatele.

 

4. Jakým způsobem a kde jsou veteránisté AVCC zastupováni?

AVCC je řízena svým výkonným výborem. Jeho členové se pravidelně zúčastňují společných jednání veteránských sdružení, kde se řeší podmínky provozu HV, jejich testování, ale také se dojednávají společné akce, při kterých může AČR nabídnout prostory historické budovy AČR. Příkladem takové spolupráce byl například dojezd vzpomínkové jízdy 1000 mil čsl. nebo letošní vernisáž expozice J. F. Kocha.

AVCC zastupuje autoklubové veteránisty i na mezinárodním poli. Své zástupce má ve dvou komisích FIVA, kde oba aktivně pracují.

 

5. Zmínil jste pořadatelství Mistrovství ČR pro HV, o co vlastně jde?

Jedná se o seriál 8 veteránských jízd, který nese název Mistrovství ČR Pohár HV. Mistrovství je otevřeno každému, kdo přijede s historickým vozidlem a zúčastní se nejméně dvou jízd a pochopitelně se ve své kategorii umístí do 15. místa. Na konci sezony jsou výsledky vyhodnoceny a na slavnostní vyhlášení jsou předány ceny. Pro jednotlivá umístění jsme zavedli finanční odměny, protože věcné dary se málo osvědčily. V letošním roce byl pořádán již 20. ročník mistrovství.

 

6. Zatím jsme povídali jen o minulosti. Jaké jsou plány a záměry do budoucna?

Především bychom chtěli udržet postavení AVCC ve veteránském hnutí doma i v zahraničí. Chceme rozšířit spolupráci mezi jednotlivými veteránskými sdruženími, navázat kontakty se zahraničními veteránisty a zaměřit se na připomenutí významných výročí a významných postav motorismu. K těmto příležitostem bychom rádi nabídli i historickou budovu AČR, která je neoddělitelnou součástí motoristické historie naší země a je podle mého názoru ze strany Autoklubu ČR pro takové akce málo využívána.

Oznámil jste, že byste se chtěl letos na valného hromadě AČR ucházet o místo prezidenta AČR a nahradit současného prezidenta Romana Ječmínka.

Roman Ječmínek udělal pro Autoklub velký kus práce, za který bych mu chtěl poděkovat. Působil na pozici prezidenta autoklubu 26 let. Na poslední valné hromadě ale oznámil, že už kandidovat nebude, proto jsem se rozhodl se o tuto pozici ucházet. Čtyři roky jsem působil v pozici prvního víceprezidenta AČR. Předtím jsem byl víceprezidentem pro vnější vztahy.

Znám tedy potřeby jednotlivých klubu a mám jasnou představu kam Autoklub ČR posunout dál. Chtěl bych ztransparentnit financování AČR . Zráveň bych chtěl nastavit takový systém rozdělování financí v rámci autoklubu, aby byl spravedlivý pro jednotlivé kluby. Aby si na finance dosáhli všichni podle jasně daných pravidel a ne na základě toho kdo koho má či nemá rád. A jak už jsem řekl, také bych chtěl více využívat budovu v Opletalově ulici. Je to velký dům v centru Prahy. Ten by si měl na svůj provoz vydělat sám. AČR ho celý nevyužije a ostatní prostory se dají použít ke komerčním účelům. To může přinést další finance na podporu třeba naší talentované mládeže.

 

Vaším záměrem je tedy dostat do Autoklubu více finančních prostředků?

Určitě. Měli bychom umět získat také finance od sponzorů. Máme spoustu zajímavých závodů a aktivit, na kterých by se určitě rádi podíleli partneři. V naší malé republice je několik automobilek či podniků, které automobilkám dodávají díly jako subdodavatelé. To vše jsou potencionální sponzoři a partneři. A nejde jen o finance.

Mým záměrem je také rozšířit členskou základnu a udělat z Autoklubu organizaci podobnou ADACu v Německu. Je potřeba, aby byl Autoklub brán jako autorita v motoristickém prostředí. Aby měl možnost se vyjadřovat v rámci připomínkového řízení k zákonům, které se dotýkají jeho činnosti, tak jako např. Hospodářská komora či Svaz průmyslu a dopravy, které zastupují podnikatele.

 

Myslíte, že by se měl Autoklub vyjadřovat i k zákonům a normám, které se týkají bezpečnosti na silnici?

Samozřejmě. To je další oblast, která je nyní v autoklubu opojímená a které se dříve autoklub věnoval. Nyní bohužel tuto aktivitu převzali jiní. Mou snahou bude do autoklubu vrátit i bezpečnost silničního provozu. Ostatně veškeré moje programové plány, na které bych se chtěl zaměřit pokud budu zvolen jako prezident AČR najdete na mojem webu www.zmena2016.cz.

Datum zveřejnění

13. října 2016

Zdroj informací

Autoservis magazín

Reklama

MotorCheckUp
Rychlý test pro všechny motory!
Předplatitelé Oldtimeru mají 10% slevu!

Facebook

Naše projekty

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:
Page generated in 0.5303 seconds.
Redakční systém Orancon naprogramoval Vítězslav Dostál